Film samotný přitom sklidil jen průměrné recenze: 54 % na ČSFD, 27 % na Rotten Tomatoes. Přesto se necelé dva dny po premiéře stal celosvětovou jedničkou Netflixu. Marketingová kampaň, která se rychle šířila sociálními sítěmi, na tom měla zásadní podíl.

V čem byla síla té kampaně

Netflix schválně nevysvětloval, co lidé vidí. Na sociálních sítích kolem instalace komunikoval záměrně stroze a nechal pracovat hlavně zvědavost. Čím míň bylo na první pohled jasné, proč někdo bydlí v billboardu, tím větší byla šance, že si to kolemjdoucí vyfotí, vyhledá si vysvětlení nebo to pošle dál.

K pochopení nebylo potřeba znát herce ani vidět upoutávku. Stačilo vidět člověka zavřeného v billboardu s nápisem „Jak dlouho dokážeš přežít“, to je samo o sobě natolik kuriózní, že rozruch způsobí prakticky samo.

Co si z toho vzít pro vlastní obsah

Tahle kampaň ukazuje princip, který funguje i v mnohem menším měřítku, než je billboard v Los Angeles: nevysvětlená zvědavost se šíří rychleji než vysvětlený produkt.

Když obsah rovnou řekne divákovi všechno, co potřebuje vědět, nedá mu důvod zůstat, ptát se dál nebo to poslat kamarádovi. Když ale necháte prostor pro otázku „co to sakra je?“, lidé si tu odpověď najdou sami, a vezmou s sebou i vaši značku.

Netflix tenhle princip netestoval poprvé. V Česku loni umístil na Vltavu dvě obří panenky ze Hry na oliheň, ke kampani na Wednesday propojil seriál s Ivanem Mládkem a Jožinem z bažin, a v Praze kdysi vyvolal rozruch, když efekty vytvořily dojem hořících pražských věží. Pokaždé stejný princip: nejdřív vizuální hádanka, až pak vysvětlení.

Než naplánujete další kampaň, zkuste se zeptat: dává tenhle obsah divákovi všechno hned, nebo mu nechává něco k objevení?

Zdroj: Uvěznili člověka na tři dny do billboardu, aby nalákali na film, CzechCrunch, Filip Houska, 11. 8. 2026.